Kůrovcové dřevo

Výkup a likvidace kůrovcového dřeva - stromů napadených lýkožroutem

Aktuálně nabízíme likvidaci kůrovcové hmoty - dřeva napadeného kůrovcem pouze na jižní Moravě.

Máte stromy, porost, nebo les napadený kůrovcem a potřebujete jej rychle zpracovat? Neváhejte nás kontaktovat. Nabízíme vytěžení a likvidaci v krátkých termínech. S těžbou kůrovcového dřeva máme zkušenosti a dbáme i na takové věci, jako je eliminování šíření brouka z neasanované kůrovcové hmoty do míst, kde dosud nebyl a to zejména opadáváním kůry při nakládání, přepravě, vykládání, při převozu na pily, atd.

V závislosti na kvalitě a množství dřeva jsme schopni nabídnout odpovídající cenu. V případě kdy jsou stromy napadeny tak, že jejich zpracování nebo využití již není možné jinak než na palivo, můžeme stromy vykoupit jen protiúčtem za jejich vytěžení. To znamená že vy se zbavíte kůrovcové kalamity (šíření brouka do okolních porostů) a my dostaneme za práci zaplaceno vytěženým materiálem.

Povinností majitelů a firem které mají nějaký les ve vlastnictví, je dřevo napadené kůrovcem vytěžit co nejdříve, aby se škůdce nešířil. Dle zákona:

  • Veškeré kalamitní dříví a dříví atraktivní pro vývoj kůrovců ze zimního období, musí být zpracováno a
    odvezeno z lesa nejpozději do 31. května.
  • V lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června.
  • Stromy napadené kůrovcem musí být v zimním období přednostně zpracováno v termínu do 31. března.
  • V lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. dubna.

První problém je v tom, že kvůli kůrovcové kalamitě není na vytěžené dřevo odbyt. Druhý, o něco horší, je cena dřeva. Ještě nedávno se prodával kubík smrkového dřeva určeného k těžbě za cenu něco přes 1.118 Kč. Aktuální ceny jsou kolem 200 Kč za kubík. Pokud si spočítáte náklady na vytěžení a dopravu, nevyplatí se vám dřevo ani dražit, přesněji řečeno, jste ve ztrátě. Další problém jsou hrozící pokuty za nedodržení zákona, ty jsou daleko za hranicí marže z prodeje dřeva. A v neposlední řadě je zde problém s prostory, kde nadbytek kalamitního dříví uskladnit.

Kůrovec, lýkožrout

Pokud chcete vědět něco o kůrovci, jak dochází k napadení stromu,
nebo jak tomu zabránit, čtěte následující řádky.

Lýkožrout smrkový, latinsky Ips typographus, obecně známí a lidově nazývaný jako Kůrovec (protože patří do podčeledě kůrovců z řádu brouků). Jde o poměrně malý hmyz, který však dokáže napáchat škody rozsahem rovnající se přírodní katastrofě. Výskyt kůrovce v přírodě je naprosto běžný a najdete ho na mnoha místech, problém ale začíná až v okamžiku, kdy se přemnoží. Pak je velmi těžké redukovat jeho populaci a zabránit katastrofě. Poté nezbývá než začít s těžbou a zachránit ještě co se dá.


Podívejte se na krátké video

Obrázek dospělého jedince lýkožrouta - kůrovce


Napadení stromu a posléze celého lesu probíhá nejčastěji následovně: sameček kůrovce si do stromu vykouše dírku, takzvanou snubní komůrku. Zpočátku se strom dokáže bránit a to tak, že zalívá vykousané díry smůlou. Pokud je ale dlouhodobě sucho a strom je napaden několika kůrovci najednou, nemá šanci. Do snubní komůrky se pak kůrovec pomocí feromonů snaží nalákat samičku. Když se mu to podaří, samičku oplodní, ta vyhlodá svislou, takzvanou mateřskou chodbu a zde naklade vajíčka. Z těch se následně vylíhnou larvy, ty pak vyhlodávají takzvané larvální chodby, které jsou kolmé na již zmiňovanou chodbu mateřskou.

Larvy se živí lýkem pod kůrou, tím berou stromu živiny důležité pro jeho přežití. Larvy žerou, rostou a prochází různými stádii vývoje. Za optimálních podmínek trvá vývoj kůrovce z vajíčka do dospělého jedince schopného přeletět na další strom a pokračovat v rozmnožování, cca jedenáct týdnů. Jen pro představu, 150 tisíc kůrovců stačí na napadení až osmi zdravých stromů. Kůrovec má v přírodě celou řadu přirozených nepřátel (kteří se larvami kůrovce živí), i tak se ale může stát, že přežije velké procento jeho populace a katastrofa je na spadnutí.

Kůrovec má křídla a jeho přirozenou vlastností je vyletět z místa kde se vylíhl, vybrat si jiný strom, najít si protějšek a pokračovat v koloběhu života. Pokud se stane, že se kůrovec přemnoží, na jeho zkázonosné dílo je smutný pohled. Usychající stromy, následně lesy, nebo dokonce celé lokality. Pokud se kůrovčí invazi nepodaří včas zastavit, je nutné dřevo napadené kůrovcem ihned vytěžit, oloupat kůru, dřevo co nejdříve zpracovat a zabránit tak dalšímu šíření.

Mylně se můžeme domnívat, že kůrovec je havěť, která jen páchá škodu a bylo by potřeba jej kompletně vyhubit. Nicméně i kůrovec má své místo v přírodě a jeho existence je nutná pro přežití dalších druhů brouků, ptáků a zvířat žijících v leze. Škodlivý je jen v případě přemnožení a k tomu dochází především v místech kde je monokultura, v obdobích kdy dlouhodobě nezaprší a v lese začne být sucho. Pokud jde o smíšený les, kde je zastoupeno několik druhů jehličnanů i listnatých stromů, riziko přemnožení je zde velmi malé.

/**
**/